(text: Jožka Zelený; hudba: Václav Hlaváček; nahrála: BUDVARKA)
Z Mikulova do Znojma, kdo si cestu krátí,
narazí na Břežany, přes které se vrátí.
Víno, hody, meruňky na jihu jsou známé,
ale v našich Břežanech navíc něco máme:
Platany se ve větru majestátně chvějí.
Pod nimi se hodové písně v létě pějí.
Třetí víkend srpnový břežanská je hodina,
když se všichni rodáci sejdou jako rodina.
Na kostelní ulici u Mirka nám chutná,
když vínečko naleje, chasa není smutná.
Na všecky, co odešli, co je v srdci máme,
při vínečku ve sklípku rádi vzpomínáme.
Platany se ve větru majestátně chvějí…
Břežany neb Fryšava, jak už mnozí neví,
se nám, starým rodákům, každým rokem mění.
Přestože jsme ve světě, stále se nám vrací
vzpomínky na Břežany, odkud jsme rodáci.
Platany se ve větru majestátně chvějí…
